Nemalý význam v architektonickém řešení budovy mají i výplně stavebních otvorů – tedy okna a dveře. Okna ovlivňují celkový vzhled budovy i její interiér a jsou významným zdrojem přirozeného osvětlení, které má pozitivní vliv na naši fyzickou i psychickou pohodu. V dnešní době se ovšem nekoukáme jen na to, jak okno vypadá, ale zajímají nás i další parametry.  Zajímá nás například prostup tepla rámem, vzduchová neprůvzdušnost, hluková neprůzvučnost, solární zisky, bezpečnost, životnost nebo materiál, ze kterého je okno vyrobeno. A právě materiál je předmětem tohoto příspěvku.

Troufám si tvrdit, že většina zájemců o nová okna si vybírají mezi dvěma materiály. Vybírají si mezi materiálem ryze přírodním nebo materiálem vyrobeným chemickou cestou – tedy mezi dřevem a plastem. Každý výrobce samozřejmě preferuje svoje výrobky, proto se v dnešní době nedočkáme tolik kýžené objektivity. Výrobce oken z plastu vám bude donekonečna tvrdit, že budete muset dřevo každý rok ošetřit novým nátěrem. Naopak výrobce dřevěných oken vás bude přesvědčovat, že dřevo je ten správný materiál. Kde je ovšem pravda?

Výrobce plastových oken se neustále ohání tím, že jsou jejich výrobky absolutně bezúdržbové. Tímto tvrzením, ač lživým, si získá spoustu zákazníků. Bohužel, každý rub má i líc. Plast, ač se nemusí udržovat nátěrovou hmotou (či udržovací sadou), stárne a pozdější obnova povrchové úpravy na rozdíl od oken z jiných materiálů není prakticky možná. Vlivem neustálého vystavení atmosférickým podmínkám plast degraduje. PVC je materiál termoplastický, tudíž citlivý na vyšší teploty. Při vystavení přímému působení slunečního záření dochází k tomu, že povrchová teplota rámů dosahuje běžně 40 až 50 °C u bílého provedení a kolem 80 °C i více u tmavších barev. To může vést až k trvalé deformaci výrobku. Měkčené PVC není staticky únosné, proto se plastová okna vyztužují ocelovými výztuhami. Výztuha přenáší zatížení pouze po délce profilu křídla či rámu, v rozích je přerušena. Proto nelze plastová okna vyrábět ve větších rozměrech a sestavách, jaké se běžně mohou realizovat u výrobků z jiných materiálů.

Výhodou je že, plastová okna umožňují provádět škálu různých tvarů a uspořádání, v běžných stavbách splní většinu obvyklých architektonických požadavků.

Dřevěná okna naopak mají oproti plastům spoustu výhod. Dřevo je přírodní, ekologický materiál, který je lehce recyklovatelný a obnovitelný.  Jakožto pevný a houževnatý materiál je dřevo jeden z nejvhodnějších materiálů pro stavebně truhlářské výrobky. Masivní dřevo a dřevo lepené má až 10x vyšší modul pružnosti. Dřevěná okna jsou tedy nosná a nesvěšují se tak jak plastová. Dřevo má tepelně izolační vlastnosti, proto se okna z tohoto materiálu hodí i do pasivních domů. Odolnost dřeva smrkového je 100 let, dubového až 300 let, nemusíte se tedy bát, že by vás dřevěná okna nepřežila. Dřevěná okna jsou lehce opravitelná.

Jako nevýhody dřevěných oken lze označit nutnost povrchového ošetření a vyšší pořizovací cena oproti oknu plastovému. Nevýhodou dřeva je to, že je vlhkostně roztažný a do meze hygroskopicity mění své rozměry v závislosti na vlhkosti okolí.

Nikde nenaleznete spolehlivý postup jaké si vybrat okna. Z mého pohledu jsou ideální okna dřevěná, protože jejich pozitivní vlastnosti nepřevyšují negativa jak je to u oken plastových. K tomuto závěru přispělo také to, že plastová okna se vyrábí a používají relativně krátkou dobu, kdežto dřevo se na okna a dveře používalo od dávných dob a dodnes jsou zachovalé rámy z doby renesance a gotiky.