Mírné zimy a teplé letní dny bez deště se přičinily s přemnožení kůrovce prakticky v celé Střední Evropě. Kůrovec, který je dřevokazným škůdcem, se vyskytuje hlavně ve smrkových porostech starších 60 let a napadá hlavně oslabené stromy nebo čerstvé vývraty. Problém nastává při přemnožení kůrovce. Vlivem přemnožení totiž kůrovec napadá i lýko zdravých stromů.

Důležité je říci, že je zdravý strom schopen kůrovce zavalit mízou z pryskyřičných kanálků, brouka usmrtit a tím odolat jeho náletu. Toto ovšem neplatí v případě přemnožení brouků.

„Jarní rojení brouků začíná na přelomu dubna a května, za příznivého počasí však může již začátkem dubna; ve vyšších polohách pak až v 2. polovině května. Samečci nalétávají na stromy, vyhlodávají snubní komůrky a lákají samičky. Oplodněné samičky pak vyhlodávají matečné chodby, v nichž kladou postupně vajíčka. Z vajíček se za 1–2 týdny líhnou larvy. Po 2–7 týdnech, v závislosti na teplotě, dokončují larvy svůj vývoj a na koncích svých chodeb se kuklí. Mladí brouci prodělávají po vylíhnutí zralostní žír, a to buď přímo v požerku, nebo přelétávají na jiné kmeny či pařezy, do jejichž kůry se zavrtávají. Letní rojení brouků 2. generace probíhá zhruba od poloviny června do počátku srpna. Případná třetí generace se rojí na přelomu srpna a září.“ (http://atlasposkozeni.mendelu.cz/atlas/443-lykozrout_smrkovy.html).

Za nejúčinnější ochranu proti kůrovcové kalamitě je v dnešní době pokládána prevence. Ta spočívá hlavně ve včasném zpracování podzimních a zimních větrných a sněhových kalamit, v kontrole rizikových lokalit a instalaci lapáků a feromonových lapačů do porostů. Prevence a kontrola umožňuje včasnou asanaci aktivního kůrovce. Nejpoužívanější metodou asanace napadeného dřív kůrovcem je pak těžba napadeného dřeva a jeho následující zpracování. Jak to vypadá s kvalitou dřevní suroviny, která vzniká v důsledku kalamitní těžby?

Kůrovec, ač je jakkoliv škodlivý, nenapadá dřevní surovinu. Jeho předmětem zájmu je hlavně lýko, které jim zabezpečuje dostatek živin a poskytuje téměř dokonalou skrýš pro další generaci. Proto je včasný zásah důležitý nejen z ekologického hlediska ale i z hlediska ekonomického. Dá se říci, že pokud se napadený strom pokácí včas, dřevo není nějak výrazně poškozeno a dá se použít jako stavební dřevo. Pokud se strom nechá v lese a pokácí se v suchém stavu, majitel lesa vystavuje naše přírodní bohatství hrozbě přemnožení kůrovce.

Pokud se napadení kůrovcem odhalí dostatečně včas a surovina bude neprodleně vytěžena a zpracována, nedojde ke snížení jakosti dřevní suroviny a ta se pak může použít třeba i na výrobu stavebně truhlářských nebo tesařských výrobků.

Výrobce STV by mělo zajímat, jakou momentální skutečnou kvalitu lepený hranol má. Méně podstatné je, jestli byly stromy, z jejichž dřeva byl hranol vyroben, napadeny kůrovcem, či nikoliv.

V každém případě se nemusí zákazník bát, že by dostal nějaký podřadný výrobek, který mu vydrží rok, dva. Zákazník dostane vždy výrobek prvotřídní kvality. Pravděpodobnost výskytu kůrovce v jakémkoliv stádiu je v lepených hranolech prakticky nemožná.